Minerální voda Hanácká kyselka se jímá ze šesti vrtů, z nichž nejhlubší měří 265 metrů, ve stejném složení jako při svém objevení. Pochází z hloubky prvohorních devonských dolomitických vápenců. Tyto jsou překryty nepropustnými krystalickými břidlicemi a neogenními jíly o síle 30 – 50 metrů a několikametrovými kvartérními náplavami. Voda vzniká v podloží neogénu, v rozpukaných zkrasovělých devonských uhličitanových horninách nebo už v jejich podloží sycením kysličníkem uhličitým hlubinného původu. Tomu odpovídá poměrně vysoký obsah hydrouhličitanu a alkalických zemin (vápníku, hořčíku, množství chloridů a sodných iontů). Přírodní i ochucené minerální vody dodávané společností Hanácká kyselka, s.r.o. mají ve svojí původní podstatě v porovnání s ostatními minerálními vodami, vyjma léčivých, významný obsah přírodního jódu (až 0,28 mg/l ze zdrojů M1-M4). Minerální voda je bohatá i dalšími prvky, jimiž se odlišuje od jiných vod svojí vyvážeností a organoleptickou plností. Jód je v různých dávkách v závislosti na věku nezbytný prvek pro tvorbu hormonů štítné žlázy, které jsou, kromě vlivu na různé pochody v látkové výměně a vlivu na růst a vývoj tkání – jedním z hlavních činitelů nutných pro normální vývoj mozku, zejména v kritickém období jeho růstu, tj. během nitroděložního vývoje plodu až do koce sedmého měsíce, po narození se širší hranicí do 3 let. Vyšší stupeň nedostatku jódu u plodů a malých kojenců se může projevit následným omezením duševních schopností dítěte, které se odhalí až např. ve školním věku. U ostatních věkových skupin má nedostatek jódu řadu projevů, jako např. zvětšení štítné žlázy - struma (vole), únavnost, potratovost, zvýšené riziko karcinomu prsu, případně rozvoj stařeckých demencí.